Co je to žádost o roční zúčtování daně?

Pokud začínáte podnikat a ještě nemáte vybudovanou svou značku a síť klientů, jistě vás napadne otázka, jak ušetřit na platbě záloh na sociální a zdravotní pojištění. Určité úlevy přináší být OSVČ na vedlejší činnost. Za jakých podmínek je však vaše podnikání bráno jako vedlejší podnikatelská činnost? To si povíme v tomto článku.

1) Podnikání jako přivýdělek k zaměstnání

Vedlejší živnost při zaměstnání je ideální variantou, jak začít podnikat od nuly. Jestliže pracujete na hlavní pracovní poměr a pobíráte alespoň minimální mzdu (20 800 Kč hrubého měsíčně pro rok 2025), pak máte vyhráno alespoň co se záloh týče. Nejen, že nemusíte platit zálohy v prvním roce podnikání, ale nemusíte je platit ani v dalších letech. Po odevzdání přehledu OSVČ za uplynulý rok zaplatíte pouze částku vypočítanou z vašich podnikatelských příjmů.

Výše uvedené platí i v případě, kdy v zaměstnání pobíráte nemocenské dávky – i v tomto případě zůstáváte OSVČ vedlejší a nemusíte platit měsíční zálohy. Dokonce můžete dále podnikat, pokud tím zároveň neporušujete léčebný režim.

Pozor si dejte pouze v případě, kdy je vaše měsíční mzda nižší než uvedených 20 800 Kč hrubého (může se tak stát např. při částečném úvazku). V takovém případě pro vás platí podmínky uvedeny v bodu č. 2 v odstavci o zdravotním pojištění.

2) OSVČ a dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce (DPČ, DPP)

U těchto druhů pracovního poměru se situace trochu komplikuje. Každá z těchto dohod zakládá účast na nemocenském pojištění při jinak vysoké částce a navíc se měsíční výdělek při dohodě dost často mění. Na co si tedy dát pozor?

Zdravotní pojištění

Z pohledu zdravotního pojištění je vaše SVČ považována za vedlejší v okamžiku, kdy je vám v zaměstnání v daném měsíci zaplaceno zdravotní pojistné alespoň ve výši 2 808 Kč (pro rok 2025). 

DPČ – z této dohody je vám zdravotní pojištění strháváno při měsíčním hrubém výdělku nad 4 500 Kč (pro rok 2025). Pokud je ale váš výdělek nižší, než je minimální mzda, nedosáhne částka zdravotního pojištění výše uvedeného minima. Zaměstnavatel vám však může do této minimální částky zdravotní pojištění doplatit. Pokud byste neměli SVČ, je to pro zaměstnavatele povinnost. Pokud však zároveň i podnikáte, je potřeba se na doplácení zdravotního pojištění do minima se zaměstnavatelem domluvit. Pak nemusíte platit tyto zálohy na pojištění zvlášť  jakožto OSVČ.

DPP – z dohody se do výdělku 11 499 Kč hrubého neodvádí žádné pojištění. Vaše SVČ se v takovém případě považuje za hlavní. Pokud částku 11 499 Kč překročíte, platí stejná pravidla, jako pro práci na DPČ.

POZOR – Podmínkou vždy je, že zaměstnání (tedy doba, po kterou jste od zaměstnavatele přihlášeni u zdravotní pojišťovny) musí trvat celý kalendářní měsíc. Pokud zaměstnání či DPČ a DPP ukončíte např. k 29. dni v měsíci a vaše živnost bude dále aktivní, musíte i z této činnosti uhradit minimální zálohu v plné výši.

Výše uvedené neplatí, pokud je za vás zároveň plátcem pojistného stát – tyto životní situaci si rozebereme níže.

Sociální pojištění

Z pohledu sociálního pojištění je také potřeba rozlišovat, na základě jaké formy dohody pracujete a zda jste v daném měsíci dosáhli rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění.

DPČ – nemocensky pojištěným se stáváte, pokud vaše měsíční hrubá mzda bude alespoň 4 500 Kč (pro rok 2025).

DPP – nemocensky pojištěným se stáváte, pokud vaše měsíční hrubá mzda bude alespoň 11 500 Kč (pro rok 2025).

V tuto chvíli může být vaše SVČ z pohledu sociálního pojištění považována za vedlejší a nemusíte si platit zálohy v minimální výši. 

Zdá se vám to složité? To se nedivím, ono to totiž složité opravdu je. 🙂 Pojďme si to tedy ukázat na příkladech:

Příklad č. 1

Petra pracovala od ledna do května na hlavní pracovní poměr. Od června se rozhodla přejít na DPČ, aby měla více času na své podnikání. V červnu – září si vydělala 15 000 Kč hrubého, v říjnu pak 9 000 Kč, v listopadu a v prosinci pak jen 4 400 Kč.

1) V období od ledna do května je Petry SVČ vedlejší – neplatí si žádné zálohy na zdravotní ani sociální pojištění.

2) Od června do září je Petry SVČ vedlejší – zaměstnavatel jí však doplácí zdravotní pojištění do povinného minima, dostane tedy o něco menší čistou mzdu. Neplatí si však minimální zálohy na sociální ani zdravotní pojištění.

3) V říjnu je situace stejná jako v předchozích měsících.

4) V listopadu a prosinci je Petry SVČ považována za hlavní. Petra tedy uhradí každý měsíc zálohu v minimální výši pro OSVČ jak na sociální, tak na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel jí už zdravotní pojištění do minima nedopočítává.

Příklad č. 2

Radim měl od ledna do března hlavní podnikatelskou činnost. V dubnu dále začal pracovat na DPP, kdy si vydělal 8 000 Kč. Od května do července vydělal na stejnou dohodu 12 000 Kč. Od srpna do října měl opět jen SVČ a od října do konce roku si našel zaměstnání na hlavní pracovní poměr.

1) V lednu, únoru a březnu si Radim platil minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění dle sazby pro OSVČ.

2) V dubnu mu z DPP nebylo strženo zdravotní ani sociální pojištění, jeho SVČ tedy byla stále považována za hlavní a musel si zaplatit minimální zálohy.

3) V květnu, červnu a červenci mu bylo z dohody strženo sociální pojištění a zdravotní pojištění dopočítáno do částky 2 808 Kč. Radim měl tedy v těchto měsících vedlejší SVČ a zálohy si neplatil.

4) V srpnu, září a říjnu si opět začal platit minimální zálohy.

5) V listopadu a prosinci přešel na vedlejší SVČ a zdravotní a sociální pojištění mu bylo hrazeno zaměstnavatelem.

3) Podnikání, kdy plátcem pojistného je zároveň i stát – vždy OSVČ vedlejší

Nakonec se dostáváme k poměrně příjemným životním situacím (alespoň z pohledu vedlejší činnosti SVČ). V zásadě je vaše podnikání považováno za vedlejší vždy když:

– jste student a splňujete zákonem dané podmínky (většinou platí věk do 26 let),

– jste rodič na mateřské či rodičovské dovolené – podrobnější informace k těmto životním situacím jsem uvedla v článcích o mateřské a rodičovské dovolené,

– jste starobním důchodcem,

– jste invalidním důchodcem či držitelem průkazu ZTP,

– pečujete o nezaopatřené dítě – pozor, zde jsou jasně dané podmínky, které se liší z pohledu zdravotního a sociálního pojištění.

POZOR: V těchto situacích nemusíte platit zálohy jen v prvním roce podnikání. V dalších letech však již platíte a to dle výpočtu na základě vašeho skutečného ročního výdělku.

Jak sami vidíte, podnikání na vedlejší činnost není vždy zcela jednoduché a je potřeba ohlídat si, že vše děláte správně. Na druhou stranu vám tato forma podnikání může ušetřit nemalé finance – zejména v případě, kdy vaše výdělky nejsou vysoké. Pokud stále váháte, zda přejít na vedlejší činnost nebo u ní setrvat a nebo už by se vám spíše vyplatila hlavní činnost, neváhejte mě kontaktovat, ráda to s vámi proberu.

Nezapomeňte se také podívat na mé další články.