V mém předchozím článku jsem zmínila, co je a co není podnikání a co je naopak drobný přivýdělek. Pokud jsi zjistil/a, že tvá činnost již prvky samostatné výdělečné činnosti splňuje, pak je na řadě otázka, zda se ti to, co děláš, opravdu finančně vyplatí. Kromě toho, kolik vyděláš, je totiž rozhodující i tvá současná životní situace a s tím spojené náklady, které jsou pro každou situaci různé. Jako podnikatel/ka musíš počítat s platbou zdravotního a sociálního pojištění, případně platbou paušální daně. Níže si proto rozebereme, v jaké z těchto situací je pro tebe výhodné a nebo naopak nevýhodné si živnost založit.
1) Student, důchodce, rodič na mateřské či rodičovské dovolené
Jestliže se tě týká některá z těchto životních rolí, pak jsi v kategorii, kdy za tebe pojistné platí stát a tím pádem nemusíš odvádět povinné minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Výše tvých záloh se bude odvíjet pouze od tvých skutečných příjmů. V prvním roce podnikání navíc nemusíš na zálohách platit vůbec nic. Ať už jsou tedy tvé podnikatelské výdělky jakékoliv, určitě jdi do toho! I kdybys na konci roku vykázal/a nulový příjem, o nic přijít nemůžeš.
2) Zaměstnanec na hlavní pracovní poměr
V této kategorii za tebe také někdo – konkrétně tvůj zaměstnavatel – odvádí sociální a zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. V zásadě tedy také podnikáním nemůžeš prodělat (nebavím se samozřejmě o situacích, kdy ti někdo úmyslně dluží peníze). Pozor si dej pouze na to, zda se tvá podnikatelská činnost neslučuje s činností tvého zaměstnavatele. Takovou činnost ti totiž nemusí zaměstnavatel schválit – jedná se o tzv. Konkurenční doložku (Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce §310).
3) Zaměstnání malého rozsahu (DPČ, DPP)
Jestliže si vyděláváš v rámci některé z těchto dohod, je potřeba si již promyslet, zda se ti přivýdělek ve formě podnikání finančně vyplatí. Rozhodující je zejména výše tvého měsíčního výdělku při DPČ či DPP. Pokud si každý měsíc vyděláš alespoň minimální mzdu (pro rok 2024 je to 18 900 Kč hrubého), je ti zaměstnavatelem pokryto minimální sociální a zdravotní pojištění a klidně se tedy bez velkého rozmýšlení můžeš do podnikání pustit. Je to v zásadě podobné, jako zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pokud však tuto podmínku nesplňuješ vůbec a nebo jen v určitých měsících v roce, je potřeba si vše spočítat.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – z hlediska zdravotního a sociálního pojištění jsi za zaměstnance považován/a v okamžiku, kdy je tvůj hrubý měsíční příjem alespoň 4 000 Kč a tedy zakládá účast na nemocenském pojištění. V tuto chvíli může být DPČ považována za tvou hlavní činnost a není tudíž nutné platit si zálohy na pojistné v povinné minimální výši v rámci podnikání. V takovém případě nemusíš v prvním roce podnikání vůbec platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. V dalších letech pak platíš zálohy dle skutečného výdělku.
Dohoda o provedení práce (DPP) – z hlediska zdravotního a sociálního pojištění jsi za zaměstnance považován/a v okamžiku, kdy je tvůj hrubý měsíční příjem vyšší než 10 000 Kč a tedy zakládá účast na nemocenském pojištění. V tuto chvíli může být DPP považována za tvou hlavní činnost a není tudíž nutné platit si zálohy na pojistné v povinné minimální výši. V takovém případě nemusíš v prvním roce podnikání vůbec platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. V dalších letech pak platíš zálohy dle skutečného výdělku.
POZOR! Pokud v některém měsíci bude tvůj hrubý příjem nižší než 4 000 Kč u DPČ nebo 10 001 Kč u DPP, je nutné zaplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, která činí 2 968 Kč. Zálohu na sociální pojištění v daném měsíci platit nemusíš, ale v ročním přehledu příjmů a výdajů pro OSVČ by tento měsíc musel být označen jako „hlavní činnost“, což by ti platební povinnost o něco zvýšilo.
P.S.: V žádném z uvedených příkladů jsem nezmínila, že zdravotní pojištění si vždy poplatník musí platit alespoň v minimální výši 2 552 Kč pro rok 2024. Pokud tedy pracuješ na DPP nebo DPČ a vyděláš si rozhodné částky, jsi považován/a za zaměstnance, ale pokud tvůj příjem nedosahuje alespoň 18 900 Kč měsíčně, je tvou povinností vždy doplatit rozdíl mezi stanovenou minimální částkou a skutečně odvedeným pojistným z dohody. Zároveň musíš počítat s roční platbou zdravotního a sociálního pojištění ze SVČ dle skutečného výdělku z této činnosti.
Jak tedy sám/sama vidíš, tato kategorie je, co se týká výhodnosti jejího skloubení s podnikáním, nejsložitější. Příjmy z DPČ a DPP jsou často dost proměnlivé a jednoznačně sdělit, zda je živnost výhodná či ne, je velmi individuální. Pro tyto případy však nabízím možnost konzultace. Neváhej mě tedy kontaktovat.
4) Nezaměstnaný vedený v evidenci ÚP
V případě, že hledáš zaměstnání a jsi v evidenci ÚP, nabízí se podnikání jako fajn varianta přivýdělku. Pozor ale na to, že v okamžiku založení živnostenského listu se musíš z evidence ÚP odhlásit. Ztratíš tedy nárok na případnou podporu v nezaměstnanosti a samozřejmě musíš počítat s měsíční platbou zálohy, tedy minimálně 6 820 Kč dohromady za sociální a zdravotní pojištění, případně s paušální daní.
5) Přivýdělek OBZP nebo-li osoby bez zdanitelných příjmů
Tady není moc s čím kalkulovat. Jako OBZP si platíš minimální zálohy na zdravotní pojištění, které činí 2 552 Kč. Záloha na zdravotní pojištění by se ti v případě zahájení podnikatelské činnosti zvýšila o 416 Kč. Počítat musíš ještě se sociálním pojištěním ve výši 3 852 Kč. Možností je také přihlásit se k platbě paušální daně, která v prvním pásmu činí 7 498 Kč). Záleží tedy na výši očekávaného výdělku, ale v zásadě nevidím důvod, proč by pro tuto kategorii mělo být podnikání nevýhodné.
Závěrem
Zahájení podnikání za účelem přivýdělku je určitě potřeba si spočítat, ať už se nacházíš v kterékoliv z výše uvedených kategorií. Obecně bych však doporučila provést konzultaci, pokud chceš i nadále pokračovat v DPP (případně i DPČ) a k tomu si přivydělávat jako OSVČ. Dále je pak potřeba zvážit, zda se více vyplatí podnikat, než zůstat v evidence na ÚP. V případě ostatních kategorií se podnikání vždy spíše vyplatí. Samozřejmě se tady bavíme o drobném přivýdělku. Pokud víš, že ti tvé podnikání vydělá statisíce ročně, pak směle do toho – nemáš vůbec co řešit!
Martina Todorović
Poradenství v oblasti podnikatelské administrativy. Aby tě už nic nebrzdilo v tvém rozletu!