Kdo má povinnost podat daňové přiznání za rok 2023

  • 4 minut čtení
  • Daně

Březen – na úřad vlezem. To už naštěstí díky elektronickým podáním tak úplně neplatí. Tak či tak je ale tento měsíc spojen s povinností podávat daňové přiznání. O tom, jak si mohou své daně vyřešit zaměstnanci, jsem psala v článku s názvem Žádost o roční zúčtování daně. Nyní se podíváme na ostatní, kteří si roční zúčtování daně nemohli nechat provést.

Kdo je povinen podat daňové přiznání?

1) OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná podává daňové přiznání téměř vždy. Výjimkou jsou situace, kdy:

  • příjmy OSVČ na hlavní činnost nepřesáhly 50 000 Kč,
  • příjmy OSVČ nepřesáhly 20 000 Kč, pokud má k tomu i výdělek ze zaměstnání.

Délka trvání SVČ nerozhoduje. Daňové přiznání se podává, i kdyby SVČ trvala jen 1 den v roce (za předpokladu splnění výše uvedených podmínek).

2) Zaměstnanec – zaměstnanec na hlavní pracovní poměr má povinnost podat daňové přiznání v případě, že:

  • je zároveň OSVČ (viz bod č. 1),
  • měl během roku jakýkoliv souběžný příjem např. na DPP či DPČ, tzn. že měl tyto příjmy během alespoň jednoho měsíce najednou,
  • měl jiné příjmy převyšující 20 000 Kč (např. z pronájmu, kapitálového majetku),
  • měl příležitostný příjem převyšující 30 000 Kč – o tom, co je a co není považováno za příležitostný příjem, jsem psala v tomto článku

3) Student, důchodce, rodič na mateřské či rodičovské dovolené, OBZP, zaměstnanec na DPP či DPČ, uchazeč o zaměstnání v evidenci ÚP – pro tuto skupinu platí stejná pravidla jako pro zaměstnance na HPP.

4) Poplatník paušální daně – ačkoliv paušální daň slibuje zejména menší byrokracii pro její poplatníky, ne vždy je možné se podání daňového přiznání vyhnout. Poplatník paušální daně musí DP za rok 2023 podat v případě, kdy:

  • jeho příjem byl vyšší než 2 000 000 Kč a stal se tak plátcem DPH,
  • měl jiné příjmy převyšující 20 000 Kč (např. z pronájmu, kapitálového majetku), či příležitostný příjem převyšující 30 000 Kč,
  • měl příjmy ze zaměstnání – výjimkou je pouze zaměstnání na DPP s výdělkem nepřesahujícím 10 000 Kč, kde byla uplatněna srážková daň.

Ve většině případů se ale poplatníci paušální daně běhání po úřadech vyhnou. Více o paušální dani najdeš v mém starším článku.

Kdy se vyplatí podat daňové přiznání (i když to není povinné)?

V zásadě platí, že se daňové přiznání vyplatí podat vždy, když byl poplatník část roku zaměstnaný a část roku ne. Jsou to tedy např. tyto situace:

  • rodič nastoupil např. od září na mateřskou dovolenou, před tím pracoval,
  • důchodce si několik měsíců v roce přivydělával,
  • zaměstnanec byl např. do října zaměstnán, nyní je v evidenci ÚP nebo je OBZP,
  • poplatník daně byl do června studentem, od září do prosince pracoval, nyní je nezaměstnaný
  • atd.

Vždy se bavíme o situacích, kdy na začátku nového roku není poplatník zaměstnán a nemůže si tedy požádat o roční zúčtování daně. Zároveň ale daňové přiznání ze zákona podávat nemusí. V těchto výše uvedených případech je totiž v podstatě zaručena daňová vratka (její výše závisí na výši výdělku a dalších skutečnostech), proto rozhodně vyplatí si daňové přiznání podat, i když nemusíš.

Chceš řešit tvou konkrétní situaci? Neváhej mě kontaktovat, ať máš jasno, zda se tě daňová povinnost týká nebo zda se ti podání daňového přiznání vyplatí.

Martina Todorović

Poradenství v oblasti podnikatelské administrativy. Aby tě už nic nebrzdilo v tvém rozletu!

Sociální sítě